PELMATOCHROMIS

Bolševník velkolepý je víceletá rostlina z čeledi miříkovitých. Vřetenovité kořeny sahají až 3 m hluboko a slouží jako zásobní orgán. Z nich vyrůstá přízemní růžice 50 - 180 cm velkých, zpeřených až zpeřeně složených listů s dutými řapíky. Když rostlina nashromáždí dostatek zásob, podle podmínek ve 2.- 6. roce, vytvoří květní lodyhu s květenstvím. Lodyha je běžně vysoká přes 2 metry, výjimečně až 5 metrů a nese květenství o průměru 30 cm až 1 metr.

Bolševníku vyhovují vlhká, výživná stanoviště, například příkopy, vlhké louky a mokřiny, neudržované zahrady a okraje lesů. V příznivých podmínkách je schopen vytvořit souvislé vícehektarové porosty.

Celá rostlina je roztroušeně chlupatá a její šťáva obsahuje furanokumariny. Podle citlivosti zasažené osoby a intenzity osvětlení se 15 minut až 24 hodin po kontaktu objevují fototoxické reakce, končící až těžkým a hlubokým poleptáním pokožky. Zhojení může trvat několik měsíců a na postižených místech mohu doživotně zůstat pigmentové skvrny a mnoho let se opakující vyrážky při oslunění pokožky. Reakce pokožky je blízká působení yperitu. Šťáva z rostlin může být nebezpečná dětem, které si s lodyhami hrají, a dále osobám, které bez dostatečných ochranných pomůcek provádějí likvidaci rostlin např. sekačkou, při níž dojde k rozprášení šťávy a malých kousků rostlin.

První pomoc při zasažení šťávou bolševníku: okamžitě chránit potřísněná místa před denním světlem a co nejrychleji důkladně opláchnout velkým množstvím spíš chladné vody. Postiženou osobu chránit ca. 24 hodin před denním světlem resp. jakýmkoliv UV zářením, raději nevystavovat ani většímu teplu. Při vyrážce, nevolnosti, bolení hlavy ap. vyhledat lékaře. Citlivým osobám mohou podráždění sliznic, očí, dýchacích cest způsobit i výpary z pokoseného bolševníku.

Bolševník velkolepý je původní rostlinou na Kavkazu, kde paradoxně dosahuje vzrůstu pouze kolem 1 m. Do Evropy byl zavlečen jako okrasná soliterní rostlina. Traduje se, že car Alexandr I. daroval semena rostliny knížeti Metternichovi na Vídeňském kongresu v roce 1815. V parku zámku Kynžvart, patřícím knížeti Metternichovi, byl bolševník prokazatelně pěstován před rokem 1862, a první zplanělý bolševník v okolí byl zaznamenán v roce 1877. Podobně se například z londýnské botanické zahrady Kew Gardens, kde byl pěstován již v roce 1817, rozšířil nebo byl zavlečen severně do hrabství Cambridgeshire. V roce 1836 byla semena bolševníku z Kew Gardens prodávána například zahradníkům v Norsku.

V globálním měřítku jde o velmi rychle se šířící invazní rostlinu. Šíří se podél vodních toků (unášen vodou), podle cest (na srsti a kopytech dobytka, na obuvi a pneumatikách) a větrem. Varuji i před sběrem okolíků k okrasným účelům. Může dojít k potřísnění osoby která sběr provádí. Semena mají klíčivost 3 - 10 let a po vyhození okolíku až s několika tisíci semen může vzniknout další ohnisko šíření. K převaze bolševníku nad ostatními rostlinami přispívá i to, že jeho semena klíčí velmi brzy na jaře, listy vytvoří zákryv pohlcující až 80% slunečního záření a znemožní růst většiny "pomalejších" rostlin. Rostlina je navíc pro většinu býložravců nepoživatelná nebo jim alespoň nechutná. Byly prováděny pokusy o likvidaci rostlin spásáním dobytkem, ale škodlivé látky se u hovězího dobytka a ovcí mohou objevovat v mléce, kdežto kozy nejsou k jeho spásání dost odolné.

Rostlinu lze likvidovat mechanicky, nejlépe před vysemeněním ( do května ) včetně zničení i vrchní části kořene. Při pouhém pokosení rostlina dokáže rychle regenerovat. Kosení je účinné pouze tehdy, pokud se provádí alespoň 2-3x za rok po dobu několika po sobě jdoucích let. Rostliny se vyčerpají a zahynou, ale důležité je neponechat ani jedinou rostlinu, která by se dokázala vysemenit. Nezralá semena dokážou dozrát i na pokosených květních stvolech. 

Chemická likvidace rovněž není stoprocentní, navíc dochází k likvidaci i dalších rostlin a živočichů. První postřik by měl být již na malé rostliny (v dubnu) a druhý postřik na konci května. Na kvetoucí rostliny či zrající semena nemají postřiky dostatečnou účinnost.

Mechanické a chemické způsoby likvidace lze kombinovat, například kosení a postřik. Lokalitu je však třeba ještě dalších asi 10 let kontrolovat, zda se někde neobjeví mladé rostliny z kořenů či přeléhajících semen. Při likvidaci je také potřeba používat ochranné pomůcky, zejména nepropustný a nenasákavý celotělový oblek ( pláštěnku ), ochranné brýle nebo štít, rukavice a respirátor.

Podobný ale menší je domácí Bolševník obecný ( Heracleum sphondylium ), se kterým se může bolševník velkolepý křížit. V Pobaltí se podobně šíří Bolševník Sosnowského ( Heracleum sosnowskyi ) , kdežto ve Skandinávii Bolševník perský ( Heracleum persicum ).