Invazní rostliny - Křídlatka japonská - Reynoutria japonica
Křídlatka japonská a sachalinská + kříženci
Křídlatka japonská ( také opletka japonská, Reynoutria japonica ) je vytrvalá rdesnovitá rostlina dosahující výšky až 2,5 m a tvořící místy až neprostupné porosty. Šíří se podzemními oddenky, které dosahují na vzdálenost až 15 metrů a zasahují do hloubky až 2 metry. Z oddenků vyrůstají nadzemní lodyhy, dole přímé, v horní části mohou být větvené. Listy jsou řapíkaté, podlouhlé až široce vejčité. Květy mají tvar laty mnohakvětých klasů a kvetou od července do září, místy až do října. Její domovinou jsou vlhčí údolí Japonska, Číny a Taiwanu.
Příbuzná je křídlatka sachalinská ( opletka sachalinská, Reynoutria sachaliensis ) která je domovem na Sachalinu, Kurilách a v Japonsku na ostrovech Hokkaido a Honšú. Dosahuje výšky i přes 3 metry
Semena v našich podmínkách ( vyjma některých teplých podzimů na jižní Moravě ) nestihnou dozrát a jsou zničena prvními mrazy. Křídlatka je ale schopna vytvořit kořeny a nové výhonky z úlomku oddenku menšího než 1 gram a tak se šířit. Její neodborná "likvidace" například křovinořezem tvořícím množství odštěpků je zcela zásadní chybou.
Křídlatka japonská k nám byla poprvé dovezena roku 1825, ale vyhynula. Podruhé byla dovezena roku 1840 a stala se velmi oblíbenou okrasnou rostlinou. V roce 1847 byla mezinárodní Zemědělskou a zahradnickou společností v Utrechtu oceněna zlatou medailí jako nejkrásnější a nejužitečnější rostlina. Díky pozdní době kvetení byla považována za významnou medonosnou rostlinu v době, kdy jiných rostlin již kvete málo. Byla také vysazována na okraje lesů jako potrava pro vysokou zvěř, uvažovalo se o silážování pro dobytek. Křídlatka sachalinská u nás byla volně zpozorována v roce 1921, podstatněji se šíří po 2. světové válce.
Negativní vliv křídlatky spočívá v jejím mohutném porostu, který zcela zastiňuje a vytlačuje původní druhy. Na březích vodních toků je schopna vytvořit husté porosty stébel podobných bambusu, které při zvýšení hladiny jsou spláchnuty do koryta a mohou způsobit jeho zúžení nebo ucpání. Oddenky mohou porušovat celistvost komunikací, dlažby a staveb, prorostou například asfaltem silnějším než 5 cm.
Křížením křídlatky japonské s křídlatkou sachalinskou vznikla křídlatka česká ( Reynoutria x bohemica ). Ta tvoří přechodné formy nejednotného vzhledu, avšak je nejodolnější a nejrozpínavější, takže místy vytlačuje i své rodičovské druhy.
Paradoxně se v současné době se uvažuje o energetickém využítí křídlatky, oceňuje se její rychlost růstu, nenáročnost a odolnost. Přihnojování postačuje popelem z biopaliv, na vlhčích lokalitách nepotřebuje zavlažovat a z 1 m2 vytvoří ročně až 5 kg spalitelné biomasy, kterou lze štěpkovat či lisovat do briket. Sklízet ji lze jednoduše mechanizací jako kukuřici, avšak v zimě na zmrzlé půdě. S kladným výsledkem se provádí i pokusy o čištění kontaminované půdy od těžkých kovů, zejména olova a kadmia, které lze v popílku po spálení zachytit v látkových a elektrostatických filtrech.
Jedna z mála rostlin, která se nenechývá křídlatkou vytlačit a úspěšně jí konkuruje je rovněž nepůvodní netýkavka žláznatá.