Podrobnější popis náhrad klasických žárovek
Od roku 1879 kdy Thomas Alva Edison vyrobil první funkční žárovku, se zdokonalily nejen žárovky, ale i jejich náhrady.
Klasická žárovka vytváří světlo pomocí rozžhaveného kovového vlákna zataveného v baňce s plynem zajišťujícím aby kovové vlákno neshořelo. Většinu spotřebované elektrické energie tedy žárovka přemění na teplo, jen několik procent energie na světlo. To je většinou nevýhoda - pokud žárovku nechceme použít jako jednoduché topení v teráriu, skleníku, kuřecí líhni ap. Také je zatím nenahraditelná pro svícení v prostorách s vysokou teplotou, kde by elektronika moderních náhrad nevydržela. V domácnosti je to například osvětlení pečící trouby.
Halogenová žárovka má podobnou konstrukci jako klasická žárovka, ale rozžhavené kovové vlákno je zataveno v baňce s halogenovým prvkem ( jódem nebo bromem ) který umožňuje provoz vlákna při vyšší teplotě, tedy s vyšším jasem při stejné spotřebě. Kvůli vyšší teplotě musí být baňka kolem kovového vlákna vyrobena z křemíkového skla namísto skla obyčejného. Křemíkové sklo ale na rozdíl od skla obyčejného propouští i ultrafialové záření. Protože ultrafialové záření by mohlo být při dlouhodobé expozici škodlivé, musí být halogenová žárovka zatavena v další baňce z obyčejného skla, nebo kryta dalším sklem. Miniaturní a trubicové halogenové žárovky pro přímé osvětlení musí mít křemíkové sklo s přídavkem kysličníku titaničitého nebo ceričitého, který UV záření nepropustí. Označují se popisem "UV stop", "UV block" a podobně. Svítivost halogenové žárovky je asi o 30% vyšší než u klasické žárovky stejného příkonu, takže klasickou žárovku 60W nahradí halogenová žárovka 42W. Jejich cena je vyšší než u klasických žárovek, ale je vyvážena jejich dvojnásobnou životností.
Zářivky jsou trubice naplněné argonem a rtuťovými parami a z vnitřní strany opatřené vrstvou luminoforu. Mezi elektrodami na koncích trubice ve rtuťových parách probíhá elektrický výboj vytvářející ultrafialové světlo, které luminofor na stěnách mění na viditelné světlo. Pro vznik výboje potřebuje zářivka elektronický nebo tlumivkový předřadník a starter, které bývají součástí osvětlovacího tělesa. Účinnost zářivky je asi 5x větší než klasické žárovky, ale díky obsahu rtuti je použitá zářivka nebezpečným odpadem.
Kompaktní zářivky (také dříve a chybně nazývané úsporné žárovky) jsou zářivky tvarované do meandru nebo spirály a opatřené závitem E14 nebo E27, aby se daly použít ve svítidlech pro klasické žárovky. Musí mít tedy integrován elektronický předřadník, což hlavně v jejich počátcích způsobovalo, že byly výrazně větší než žárovky a do původních svítidel se mnohdy nevešly. Velký předřadník také způsoboval nehezké stíny v prostoru za zářivkou a neumožňoval vyrobit opravdu všesměrovou zářivku. Dnes jsou předřadníky mnohem kompaktnější, kompaktní zářivky už nebývají větší než klasické žárovky, mají vyzařovací úhel až 300° a osvětluji všesměrově, ale ostatní nevýhody jim zůstaly: K dosažení plné svítivosti potřebují několik vteřin až desítky vteřin. Za nízkých teplot dosahují plné svítivosti ještě později. Nejsou tedy vhodnou volbou do chladných míst kam jdeme jen na chvilku: sklepy, venkovní schodiště ap. Svítivost s jejich věkem znatelně klesá. Obsahují také jedovatou rtuť a ve svých předřadnících i drahé kovy, takže rozhodně nepatří do popelnice. Evropské směrnice povolují v jedné kompaktní zářivce 5 mg rtuti, což je kapka o průměru 0,45 mm, tedy menší než zrnko máku. Ale vzhledem k tomu že rtuť je kumulativní jed který se z těla téměř nevylučuje, ale snadno se přijímá vdechováním i s potravou, je i toto množství až dost. Navíc nelze jednoduše zkontrolovat, jestli tento limit splňují i asijské výrobky.
LED žárovky mají ještě nižší spotřebu než zářivky, jejich účinnost je asi o polovinu větší než u kompaktních zářivek, tedy asi 7x větší než klasické žárovky. LED (Light-Emitting Diode) je polovodičová součástka která při průchodu elektrického proudu vytváří světlo. Od původní červené LED diody používané od konce 70-tých let 20. století jako kontrolní a signalizační světýlko prošly velkým vývojem. Pomocí změn složení základního polovodiče se postupně přidávaly další barvy, ale velmi dlouho se nedařilo vytvořit modrou LED diodu, od které teprve vedla cesta k bílým a vysocesvítivým LED. Dnes se LED vyrábí nejen s paticemí E27 a E14 jako klasické žárovky, bajonetovými paticemi GU10 které jsem vídali na halogenových reflektorech, ale i ve tvaru klasických zářivek délky 59cm, 120cm, 150cm, v retrostylu o vzhledu klasické Edisonovy žárovky a dalších tvarech. Cena LED žárovek v nejběžnějších provedeních se pohybuje pod 100,- Kč. LED žárovky s možností změny barvy světla pomocí dálkového ovládání nebo stmívatelné samozřejmě mohou stát i desetinásobek.
