PELMATOCHROMIS

První zmínka o vsi s tvrzí Javorná je z roku 1366. Patřily Luitoldovi z Javorné, který byl leníkem Rýzmburků, vládnoucích na Andělské Hoře a na Bečově . V roce 1398 je zde připomínán Litobor z Javorné a v roce 1408 Hanuš z Javorné. V 15. století byla tvrz užívána pouze jako hospodářský dvůr. Roku 1623 prodal Javornou Albrecht z Valdštejna Questenberkům, kteří drželi nedaleký Bečov. Questenberkové v letech 1729-1730 přestavěli tvrz na dnešní barokní zámek.

Původní projekt čtyřkřídlého zámku nebyl nikdy dokončen. Postavena byla jen dvě přízemní křídla půdorysu ve tvaru písmene L s věží ve společném nároží. Ve východním zakončení jižního křídla se zachovala budova původní tvrze s křížovými klenbami. Západní křídlo je na severním konci zakončeno farním kostelem sv. Jana Nepomuckého.

V roce 1929 koupila staroboleslavská Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána zámek spolu s okolními lesy. V roce1948 jí byl zámek státem zabaven a následně sloužil potřebám státního statku. Dosud jsou nade dveřmi jižního křídla patrny zbytky nápisu "KULTURNÍ DŮM", ale mnoho dalších stop kulturního zacházení na zámku není vidět.

Po roce 1990 požádala staroboleslavská kapitula o navrácení zámku. V roce 2007 bylo kapitule navráceno pouze západní křídlo zámku spolu s kostelem sv. Jana Nepomuckého. Až v roce 2010 stát převedl kapitule i jižní křídlo. V tom roce také byla provedena výměna krovu a střechy západního křídla. Jižní křídlo má dosud doškovou, místy propadlou či pouze lepenkou pobitou střechu. Okna a dveře jsou provizorně zajištěny ocelovými panely, pocházejícími asi z velkých elektrických rozvaděčů. Sklepy jsou z bezpečnostních důvodů zazděny či zasypány. Před vlastníkem zámku leží dlouhá a nákladná cesta jeho záchrany.

Ve vzdálenosti asi 2,5 km od zámku, na rozhraní polí a lesa směrem k Pile se nachází viklan Dominik. Lze k němu dojít po modré značce z Javorné. Druhou možností je zaparkovat na slinici mezi Rybničnou a Pilou na plácku u Červeného kříže, popojít po asfaltové lesní cestě ke studánce, a pokračovat k viklanu po modré značce ve směru k Javorné.

Pokud jdeme od Červeného kříže, modrá značka po cca 2 km odbočí z asfaltové lesní cesty ke skupině skalek, na jejichž vrcholu je osazen litinový kříž. I některé tyto skalky mohou kandidovat na viklan. Dál modrá značka překonává potůček a vine se do kopce k viklanu Dominik. Pod cestou u potoka jsou patrné zbytky 2 budov, zřejmě mlýna nebo hamru. Z modré značky je k viklanu krátká odbočka. Dominik se je na rozhraní lesa a louky a je tvořen žulovým blokem ledvinovitého tvaru o délce cca 3,5 m, šířce 1,5 m a výšce 2 m. Vznik viklanu je podmíněn kvádrovou nebo kulovitou odlučností žuly, jejím zvětráváním a erozí. Pevnější jádro horniny se po odnosu zvětralých částí dostalo na povrch a působením přírodních živlů bylo dále zaobleno do nynější podoby. Dnes může dospělá osoba pohupovat balvanem o hmotnosti přibližně 20 tun pouhýma rukama o 10-15 cm.