Rabštejn nad Střelou a okolí - Stvolny a Močidlec
Rabštejn nad Střelou má dnes kolem 20 - 25 trvalých obyvatel. V minulosti však šlo město s bohatou historií. Hrad Rabštejn, na jehož místě dnes stojí zámek, byl 
prvně písemně zmíněn v roce 1269 ve vlastnictví Milhosticů. V roce 1321 ho koupil královský podkomoří Oldřich Pluh, opravil hrad, opevnil předhradí a v roce 1337 mu vymohl městská práva.
Poloha opevněného města se však ukázala až příliš strategická a již v roce 1357 museli Oldřicovi synové Rabštejn prodat císaři Karlu IV. Jeho syn Václav IV jej ale v roce 1397 zastavil Benešovi Čertovi z Hořovic. V podobném duchu se zde střádali majitelé další stovky let.
Roku 1461 dal Jiří 
z Poděbrad městu práva vybírat clo a současně kupcům na obchodní cestě z Prahy do Chebu a do Bavorska nařídil městem procházet pod trestem zabavení zboží. Burian mladší z Gutštejna dal v roce 1483 vystavět u hradu klášter bosých karmelitánů, ale ten byl v roce 1532 při povstání nekatolických měšťanů vypálen a zbořen. Od roku 1638 vlastnil Rabštejn Lenard Helfried z Megganu a přílivem německých řemeslníků zvýšil prosperitu města. V té době se 
také do Rabštejna přistěhovaly první tři židovské rodiny. Třicetiletá válka Rabštejn těžce postihla, v roce 1653 se zde zmiňuje pouze 12 domů obývaných a 14 domů vypálených. V roce 1665 koupil Rabštejn hrabě Jan Šebestián z Pöttingu. Pöttingové znovu usilovali o rozmach města. Na místě zbořeného konventu založili klášter servitů, u městských hradeb postavili loretánskou kapli a městský špitál a v roce 1705 dali na místě sešlé části hradu postavit barokní zámek. 
V roce 1738 získal Rabštejn Maxmilián Václav Lažanský. Lažanští barokně vyzdobili Rabštejn stejně jako nedaleký Manětín, jehož byli vlastníky. Západně od zámku, v sousedství starého kláštera servitů, v letech 1766 - 1767 nechali postavit kostel Pany Marie Sedmibolestné. Původní farní kostel sv. Matouše, stávající blíže k zámku pak byl v roce 1787 zbořen. Město začalo být omezováno vlastní stísněnou polohou, nebylo možno zde budovat průmysl, 
obyvatelstvo se živilo drobným zemědělstvím a především tkalcovstvím. V roce 1938 připadl Rabštejn Sudetům a většina českých obyvatel odešla. Po skončení války byla odsunuta většina německého obyvatelstva a Rabštejn již nikdy nebyl plně dosídlen. Část staveb zanikla, ostatní se staly převážně rekreačními objekty.
Zachovala se tzv. Dlouhá věž z původního hradu, Tupá věž z protilehlého hradu Sychrov, zbytky městského opevnění s Dolní bránou a kamenný most s nedalekým smírčím křížem. Barokní zámek a klášter servitů jsou nepřístupné, v soukromém vlastnictní, ale v dobrém stavu. Loretánská kaple a kostel Panny Marie Sedmibolestné jsou přístupné příležitostně. Zvenčí lze prohlédnout kolem dvaceti kamenných, roubených a hrázděných staveb. 
Židovský hřbitov je přístupný celoročně. Okolo města vede naučná stezka zahrnující i Horův mlýn z konce 13. století (dnes soukromý pozemek) a několik pevnůstek lehkého opevnění z let 1936-1938.
